Lesem Řáholcem se nese radostná zpráva. Mance a Rumcajsovi se narodil synek Cipísek!

Pohádkové příběhy o loupežnickém synkovi Rumcajse a Manky - Cipískovi. Postavy, jejichž příběhy napsal Václav Čtvrtek a ilustroval Radek Pilař, děti dobře znají i z televize. Cipísek se v chytrosti a statečnosti svým rodičům směle vyrovná. Umí přelstít lišku, jelena i největšího medvěda z lesa! Dostane se z každé šlamastyky a vždycky si umí poradit. Také má dobré srdce a proto svým přátelům - vílám, vodníkovi, ohnivému mužíčkovi a dalším, rád pomáhá.

Cipísek uzavírá oblíbenou trilogii Rumcajs - Manka - Cipísek.

Jednou vyšla Manka z jeskyně a povídá: „Rumcajsi, narodil se nám synek a budeme mu říkat Cipísek.“ „To si musím na radost vystřelit z pistole!“ křikl loupežník Rumcajs. Nabil do pistole žalud a silně vystřelil, že to bylo slyšet z lesa Řáholce až do města Jičína. „A teď se na našeho synka podívám.“ Cipísek ležel v kolíbce z dlabaného borového polena, protože borovice je měkčí než dub a tolik netlačí. Pod hlavou má polštář z mechu a přikrytý je lopuchovým listem. „Víš co, Manko, já mu udělám střevíčky,“ povídá Rumcajs. Manka mu řekla, že nemá rozum. „Vždyť Cipísek udělá první krůček

nejdřív za rok.“ „Ten kluk bude chodit už od neděle za týden,“ povídá na to pyšně Rumcajs. „Jednou jedna ještěřička utíkala do věříčka,“ usmála se Manka a odešla hloub do lesa Řáholce poprosit lesní včely o vosk, aby bylo Cipíska čím natírat po koupeli. Rumcajs se dal do šití střevíčků. Protože kdysi býval ševcem, ušil je snadno z mladé habrové kůry a na špičce ozdobil sojčím pírkem. Obul ty střevíčky Cipískovi…